27 nepsaných pravidel studia na VŠ

Jelikož jsem posledních zhruba 9 měsíců strávil na vysoké škole, nabyl jsem za dobu svého prvního ročníku dost znalostí o tom, jak zajímavé prostředí vlastně vysoká škola nabízí. Jedná se totiž o sociální prostředí naprosto originální a odlišné od jiných typů škol nebo pracovišť, což samozřejmě vyplývá ze samotné podstaty pomaturitního studia. Přišlo mi tedy zajímavé, vysledovat jakési základní principy chování studentů a dát je do konkrétní škatulky.

Jedná se o mou osobní zkušenost, která může být značně zkreslena mojí krátkou přítomností v tomto sociálním prostředí. Další otázkou zůstává, jak hodně obecná mnou sepsaná nepsaná pravidla jsou, tedy zdali platí napříč vysokými školami.

Kapitola I. – Obecná pravidla

1. Valnou většinu populace tvoří prváci, kam mizí studenti vyšších ročníků není nikomu známo.
2. Děkanát si zřejmě platí jednoho člověka, aby reprezentoval všechny vlastnosti, které by správný student měl mít. Vzniká tedy umělý archetyp ideálního studenta, tento člověk je poté mezi ostatními studenty nade vše nenáviděn.
3. Učitelé jsou tvorové se zapomnětlivostí dosahujících nebeských výšin (v případě, že to nedělají naschvál), pokud po nich něco chcete, musíte být za každou cenu otravní a neodbytní. Je to hra, kterou všichni jsme nuceni hrát.

4. Záměrně se vyhýbat dálkařům, tihle lidé nejsou studenty v pravém slova smyslu, raději od nich ruce pryč. Jestli tak neučiníte, může se stát, že se vám rapidně sníží sebevědomí při porovnání s vědomostmi nadrcených dálkařů.
5. Zdravte každého, kdo má věk nad 30. Pedagoga pozdravit musíte a studenta neurazíte.
6. Odpadnuvší hodina se již neoslavuje, ale proklíná, protože se teď vše musíš naučit jak blbec sám doma.
7. Dávejte si pozor na učitelé, kteří vypadají na žáky základní školy, jsou totiž schopni se vmísit do libovolného studentského hovoru a dané informace užít proti vám.
8. Pro některé předměty zkrátka neexistuje rada, jak je dokončit bez boží pomoci.
9. Pokud chceš uspět u zkoušky, choď na konzultace a tam se ptej na hovadiny.
10. Nikdy nestav názor jednoho pedagoga do konfliktu s názorem druhého, oni si to mezi sebou vyříkají a poražený budeš ty sám, protože učitelé jsou tvorové nadmíru mstiví.
11. Díky neuspokojené poptávce po zásuvkách se stávají studenti s rozdvojkami (a prodlužováky) velice ctěnými lidmi.
12. Tvorba rozvrhu je největší stresovou situací za celý semestr.
13. Na každém zápočtu nebo zkoušce se objeví minimálně jeden student, který se začne hlasitě projevovat ve smyslu, že „nic neumí“, „byl včera na kalbě a má kocovinu“, „jde to jenom zkusit“, „má to všechno v mobilu a opíše to“ popř. „včera to otevřel a nechápal nic“.

Kapitola II. – Přednášky

14. Na přednášky choď pouze v rozmezí mezi 10. – 12. hodinou.
15. Účast na přednáškách slouží pouze k tomu, aby se studenti z různých míst sešli a pokecali nebo šli společně na oběd.
16. Při jakémkoliv dotazu o přednášce mlč, je vysoká pravděpodobnost, že ho někdo zodpoví za tebe. V případě, že se jedná pouze o řečnickou otázku, bys byl za blba, kdybys na ní odpovídal.
17. Pokud se přednášející pedagog neodbytně dožaduje odezvy, začněte tleskat.
18. V případě, že nerozumíš tomu, o čem se při přednáškách hovoří, je zbytečné si kupovat skripta. Je totiž vysoká pravděpodobnost, že je napsal ten samý člověk a budou to pro tebe akorát vyhozené peníze za papír do kamen.
19. Na přednáškách si nekreslete, podstupujete jinak riziko, že objevíte větší talent v kreslení než v samotném předmětu.

Kapitola III. – Cvičení/semináře

20. Vyhýbejte se předmětům, na kterých učitel za celý semestr řekne jen svoje jméno.
21. Některé předměty pochopíte zásadně až na konci zkouškového. Jestli vůbec.
22. Každá skupinová práce se zásadně vyvrbí v práci jednotlivce a hlouček nic nedělajících hipíků.
23. Pokud je někdo při hodinách nadmíru aktivní, dělá to pouze proto, aby si ho učitel zapamatoval a měl potom jednodušší zkoušku.
24. V první lavici sedí pouze 3 typy lidí:
    • ti, co všechno už umí
    • ti, co se všechno chtějí naučit
    • ti, co neumí nic a jen mají tendenci na svojí hloupost neustále upozorňovat
25. Sedejte si do hloučků tak, abyste vytvořili co možná největší obranný val. Tím zastrašíte nepřítele v podobně vyučujícího i s jeho štiplavými dotazy.
26. Příliš hlučné spolužáky nemlaťte hned o hodině, abyste neupoutali nežádanou pozornost pedagoga.
27. Važte si tzv. šašků, protože na sebe neúnavně stahují pozornost a vy můžete být v klidu.

Pokud vás napadají další pravidla z vaší zkušenosti, zmiňte je v komentářích a já je do tohoto výpisu rád doplním i se jménem autora.